O mně
Renáta Marchlíková
Navrhuji zahrady a učím lidi, jak se v nich rozhodovat. Klidně, srozumitelně a s respektem k tempu, které mají.
Moje cesta
K zahradám jsem se nedostala přímou cestou
Přes 20 let jsem pracovala v jiném oboru. Získala jsem tam systematičnost, odpovědnost, schopnost plánování a práci s lidmi. Dneska to všechno přirozeně přenáším do návrhů zahrad.
První zahrada, kterou jsem doopravdy řešila, byla ta moje. Taky jsem hledala informace, zkoušela, dělala chyby a postupně zjišťovala, že krásná zahrada nevzniká náhodným skládáním jednotlivých prvků. Vzniká promyšleným plánováním, prací se stínem, časem a potřebami rodiny.
Později jsem vystudovala zahradní design pod vedením autorizovaných zahradních architektů a principy plánování zahrady začala používat při vlastní návrhářské práci.
Co změnilo můj pohled
Zlom přišel u klientů, ne ve škole
Při práci s lidmi jsem si uvědomila, že jejich největším problémem nebývá nedostatek inspirace. Bývá to nejistota v rozhodování a strach udělat chybu.
Nejčastěji se to týkalo stromů a zastínění.
Došlo mi, že moje největší hodnota není v tom, že klientům řeknu, co mají udělat. Je v tom, že je naučím přemýšlet tak, aby si správná rozhodnutí dokázali dělat sami.
Principy mé práce
Čemu věřím
Jednoduchost a srozumitelnost. Věci nemusí být složité, aby fungovaly. I návrh zahrady se dá vysvětlit lidsky, bez odborné latiny.
Klid místo tlaku na dokonalost. Zahrada nemá být zdrojem stresu ani porovnávání se s ostatními. Má přinášet klid, radost a pocit, že jste doma.
Funkčnost před efektem. Krása má smysl jen tehdy, když je dlouhodobě udržitelná a použitelná v reálném životě běžných lidí.
Autenticita a poctivost. Neslibuji zázraky ani instantní řešení. Ukazuji reálné postupy, které sama používám a které fungují v praxi.
Vedení a podpora místo poučování. Nechci lidi shazovat nebo opravovat. Chci je vést krok za krokem, aby si sami začali věřit. Žádná otázka není špatná.
Osobně
Mimo zahrady klientů
Nejvíc si odpočinu v přírodě a na vlastní zahradě. Inspiraci hledám hlavně u zahraničních tvůrců ze západní Evropy a Skandinávie, kde se k zahradě přistupuje jako k obytnému prostoru, s důrazem na funkčnost, práci se stínem a dlouhodobý vývoj.
A velká část mého volného času patří našemu rotvajlerovi Brunovi. Trénujeme na zkoušky a chodíme po Beskydech.