Můj přístup
Zahrada nezačíná rostlinou. Začíná otázkou, jak v ní chcete žít.
Tenhle postup používám u každého návrhu. A je to zároveň to, co se snažím naučit lidi, kteří si zahradu dělají sami.
Krok 01
1. Nejdřív funkce
Než padne jediné jméno rostliny, ptám se, co má prostor dělat. Stín nad terasou. Soukromí od sousedova okna. Místo, kde si hrají děti. Výhled, který chcete zachovat.
Většina lidí přichází s tím, že řeší, co zasadit. Ve skutečnosti řeší, jak chtějí žít venku. To jsou dvě různé otázky a odpověď má jen jedna z nich.
Krok 02
2. Potom místo
Teprve když je jasná funkce, dává smysl ptát se kam. Kudy chodí slunce, odkud fouká, jaká je půda, co je pod zemí a co nad ní. Jak daleko od domu, plotu a sítí.
A hlavně, jak bude to místo vypadat za 10 let, ne příští sezonu.
Krok 03
3. Až nakonec konkrétní řešení
Když víte co a kam, výběr se sám zúží ze stovek možností na několik. A to je ten moment, kdy zmizí strach, že uděláte chybu. Nerozhodujete se podle pocitu, ale podle kritérií, která jste si sami nastavili.
Příklad z návrhu
Jak to vypadá v praxi
Řekněme, že vám do zahrady kouká okno sousedova domu a chcete se toho pohledu zbavit.
První, co člověka napadne, je výška. Vysoké okno, vysoký strom.
Jenže nerozhoduje jenom to, jak vysoký strom je. Rozhoduje i to, kde stojíte vy a jak daleko od vás strom roste. Strom blíž k vašemu sezení zakryje víc než dvakrát vyšší strom u plotu.
Blízkost nahrazuje výšku.
Tím se celé zadání změní. Najednou neřešíte, kde sehnat co největší strom. Řešíte, kudy vede vaše pohledová osa a kam se na ni má strom postavit.
„Když jsme začali řešit zahradu, vůbec jsme nevěděli, jak vytvořit soukromí. Nechtěli jsme se cítit jako za vysokou zdí, ale zároveň jsme nechtěli být sousedům na očích. Renáta přišla s řešením, které nás opravdu nadchlo.“
Proč to dělám takhle
Protože zahrada se dělá jednou a žije se v ní dlouho.
Špatně vybraná trvalka se vymění. Špatně umístěný strom se za pár let kácí. A to není chyba, kterou by šlo napravit penězi. Ta chyba stojí roky.
Nechci lidem dávat hotová řešení, kterým porozumí až ve chvíli, kdy je někdo přijede realizovat. Chci, aby rozuměli tomu, proč je zahrada navržená tak, jak je navržená. Pak si ji dokážou rozvíjet dál sami.
Co v mé práci nenajdete
Odbornou latinu ani termíny, které nemám čím vysvětlit.
Šablony. Zahrada u novostavby s malými dětmi a zahrada páru, kterému děti odrostly, nemají mít stejný plán.
Sliby, že bude hotovo za víkend. Zahrada je proces, který se vyvíjí v čase, stejně jako lidé, kteří ji používají.